Typy plísní v domácnostech

a jejich vliv na lidský organismus

Typy plísní a jejich vliv na člověka

Plísně jsou přirozenou součástí našeho prostředí, ale v domácnostech se mohou stát závažným zdravotním rizikem. Jejich spory u citlivějších osob často vyvolávají alergie, podráždění nebo infekce, zejména při dlouhodobém pobytu ve vlhkých a špatně větraných prostorech.

Současná lidská populace má obecně sníženou obranyschopnost, a proto i běžné, tzv. saprofytické druhy plísní mohou u citlivějších osob vyvolat zdravotní potíže nebo příznaky mykotických onemocnění.

Saprofyt = organismus, který se živí rozkládajícími se organickými látkami (např. zbytky rostlin či dřeva).

Typy plísní v domácnostech

Plíseň je obecný pojem pro širokou skupinu mikroorganismů, které ke svému růstu potřebují zdroj potravy a dostatek vlhkosti. V praxi jde o druh hub, jejichž výrůstky na površích běžně označujeme právě jako „plíseň“.

Podle vlivu na zdraví člověka lze plísně rozdělit do tří hlavních skupin:

1
Alergizující plísně
nejsou samy o sobě toxické, ale mohou vyvolávat alergické reakce nebo astmatické potíže.
2
Patogenní plísně
mohou způsobit onemocnění u osob s oslabenou imunitou nebo chronickými potížemi.
3
Toxigenní plísně
produkují vlastní toxiny, které mohou vést k vážným zdravotním komplikacím, v krajních případech i k úmrtí.

Rozpoznání typu plísně je klíčem k volbě správného postupu odstranění i k ochraně zdraví obyvatel domu či bytu.

Jak se plísně dostávají do lidského těla

Plísně mohou pronikat do lidského organismu dvěma hlavními cestami:

A
Dýchacím traktem – vdechováním spor z kontaminovaného vzduchu,

B
Zažívacím traktem – požitím potravin nebo vody obsahující plísně.

Prostředí, kde se nachází zvýšené množství plísňových spor, je proto považováno za rizikové pro zdraví člověka.

Mykoalergózy

Spory plísní spolu s úlomky jejich houbových vláken (hyf) mohou vyvolávat alergické reakce známé jako mykoalergózy.

Myko = „houba“ (z řečtiny)
Mykoalergóza = alergické onemocnění vyvolané houbovými antigeny.

Jde o onemocnění alergického charakteru, způsobené látkami pocházejícími z plísní – konkrétně sporami a fragmenty houbových vláken.

Mykózy

Mykózy představují infekční onemocnění vyvolaná mikroskopickými houbami.Patří mezi významné a závažné infekce, zejména v nemocničním prostředí.

U tzv. nozokomiálních infekcí (tedy těch, které vznikají v nemocnici) jsou mikroskopické houby jako vyvolávající činitel zastoupeny až ve 12 % případů.

Vlastnosti plísní

Mycelia sterilata

Vytvářejí pouze myceliální porosty rozmnožující se vegetativně úlomky vláken, shluky buněk či sklerociemy. Napadají především potraviny (ovoce, zelenina) ve skladech a sklepích

Absidia

Vytvářejí porosty na potravinách s tmavě zbarvenými sporangii. Jejím druhům vyhovují vyšší teplotní podmínky, některé z jejich druhů mohou být patogenní.

Verticillium

Vytvářejí bílé nebo světle zbarvené porosty s mohutným vzdušným myceliem. Jsou známy saprofytické i parazitické druhy, žijící na organických zbytcích, dřevinách i potravinách.

Humicola

Plíseň vyskytující se v půdě.

Alternaria

Druhy tohoto rodu jsou rozšířeny v přírodě na rostlinných zbytcích, v půdě i na živých rostlinách. Některé druhy žijí na povrchu listů, stonků i na povrchu rostlin.

Tvoří nízké černošedé sametové porosty, v běžném prostředí se chovají jako saprofyté nebo fakultativní parazité. Jedná se o přirozené rozkladače potravin všeho druhu, jejich zástupci byly izolováni z ran živočišných těl i psychrofilní mikroflóry.

Aspergilum

Druhy tohoto rodu parazitují především na potravinách, jako produkty svého metabolismu uvolňují aflatoxiny. Jejich metabolismem dochází ke snížení biologické hodnoty potravin, současně se jako toxinogenní mikromycety produkcí mykotoxinů negativně podepisují na zdraví člověka.

Produkované toxiny mohou vyvolat mykotoxikózy u člověka i hospodářských zvířat. Jedná se o velmi adaptabilní skupinu hub, rozšířenou ve všech možných klimatických i substrátových podmínkách. V „zaplísněných“ prostorách zvyšují nebezpečí sekundární kontaminace potravin houbami a následně mykotoxiny.

Mucor

Vytváří bíle až tmavě zbarvené porosty, teplotní optimum pro růst se pohybuje mezi 35 – 40oC. Pro některé živočichy je patogenní, u člověka byl izolován ze sputa při zánětu průdušek, bývá uváděn jako původce otomykózy. Je producentem mykotoxinů.

Penicillium

Je rod druhově velmi bohatý, je celosvětově rozšířen v půdě i na různém organickém substrátu. Kladný význam těchto druhů je v produkci antibiotik i jiných organických látek, které spolupůsobí při zrání některých sýrů nebo salámů, negativní v hnilobných procesech na plodinách, v produkci mykotoxinů a ve vyvolávání alergických onemocnění u některých lidí.

Rhisopus

Velmi rozšířený, vyskytuje se často na ovoci, kde působí hnilobu. Některé druhy jsou známy jako patogenní pro některá zvířata i člověka. Dovedou zkvašovat cukernaté roztoky a pro tuto vlastnost se, zvláště v Orientě, využívají při výrobě různých alkoholických nápojů.

Papulaspora

Druhy tohoto rodu se obvykle vyskytují v půdě. Některé též na exkrementech, zbytcích obilovin a na šrotu.

Nejste si jistí, s jakým typem plísně máte doma problém?

Každý druh plísně se chová jinak – a stejně tak se liší i způsob, jak ji trvale odstranit.

Objednejte si místní šetření, při kterém zjistíme příčinu problému a doporučíme vhodný postup řešení. Nebo si domluvte nezávaznou konzultaci zdarma, kde váš případ probereme po telefonu.

Objednat místní šetření

Domluvit konzultaci zdarma