Typy plísní v domácnostech  

a vliv plísní na lidský organismus

Současná lidská populace je charakterizována sníženou obranyschopností, a je prokázáno, že saprofytický* druh plísně může u citlivých jedinců vyvolat příznaky mykotických onemocnění.

*(Saprofyt: organizmus, rostlina vyživující se hnijícími látkami, hniložijní organizmus, hniložijná rostlina)

Plísně vstupují do lidského těla A) dýchacím nebo B) zažívacím traktem. Prostředí, ve kterém se vyskytuje zvýšené množství plísňových spór, považujeme za rizikové pro lidský organizmus.

Spory plísní s úlomky houbových hyf (mikro-vláken) mohou (z)působit elegii odborně nazvanou *mykoalergózy. *(myko: houba, houbový)

Mykoalergóza je onemocnění alergického charakteru vyvolané antigeny mykotického původu. Tedy spory plísní s úlomky houbových hyf.

Mykózy patří mezi významné a závažné infekce, v případě nozokomiálních infekcí jsou mikroskopické houby jako vyvolávající agens zastoupeny až v 12 %.

Vlastnosti plísní

Mycelia sterilata

vytvářejí pouze myceliální porosty rozmnožující se vegetativně úlomky vláken, shluky buněk či sklerociemy. Napadají především potraviny (ovoce, zelenina) ve skladech a sklepích

Absidia

vytvářejí porosty na potravinách s tmavě zbarvenými sporangii. Jejím druhům vyhovují vyšší teplotní podmínky, některé z jejich druhů mohou být patogenní.

Verticillium

vytvářejí bílé nebo světle zbarvené porosty s mohutným vzdušným myceliem. Jsou známy saprofytické i parazitické druhy, žijící na organických zbytcích, dřevinách i potravinách.

Humicola

plíseň vyskytujícíse se v půdě

Alternaria

druhy tohoto rodu jsou rozšířeny v přírodě na rostlinných zbytcích, v půdě i na živých rostlinách. Některé druhy žijí na povrchu listů, stonků i na povrchu rostlin. Tvoří nízké černošedé sametové porosty, v běžném prostředí se chovají jako saprofyté nebo fakultativní parazité. Jedná se o přirozené rozkladače potravin všeho druhu, jejich zástupci byly izolováni z ran živočišných těl i psychrofilní mikroflóry.

Aspergilum

druhy tohoto rodu parazitují především na potravinách, jako produkty svého metabolismu uvolňují aflatoxiny. Jejich metabolismem dochází ke snížení biologické hodnoty potravin, současně se jako toxinogenní mikromycety produkcí mykotoxinů negativně podepisují na zdraví člověka. Produkované toxiny mohou vyvolat mykotoxikózy u člověka i hospodářských zvířat. Jedná se o velmi adaptabilní skupinu hub, rozšířenou ve všech možných klimatických i substrátových podmínkách. V „zaplísněných“ prostorách zvyšují nebezpečí sekundární kontaminace potravin houbami a následně mykotoxiny.

Mucor

vytváří bíle až tmavě zbarvené porosty, teplotní optimum pro růst se pohybuje mezi 35 – 40oC. Pro některé živočichy je patogenní, u člověka byl izolován ze sputa při zánětu průdušek, bývá uváděn jako původce otomykózy. Je producentem mykotoxinů.

Penicillium

je rod druhově velmi bohatý, je celosvětově rozšířen v půdě i na různém organickém substrátu. Kladný význam těchto druhů je v produkci antibiotik i jiných organických látek, které spolupůsobí při zrání některých sýrů nebo salámů, negativní v hnilobných procesech na plodinách, v produkci mykotoxinů a ve vyvolávání alergických onemocnění u některých lidí.

Rhisopus

velmi rozšířený, vyskytuje se často na ovoci, kde působí hnilobu. Některé druhy jsou známy jako patogenní pro některá zvířata i člověka. Dovedou zkvašovat cukernaté roztoky a pro tuto vlastnost se, zvláště v Orientě, využívají při výrobě různých alkoholických nápojů.

Papulaspora

druhy tohoto rodu se obvykle vyskytují v půdě. Některé též na exkrementech, zbytcích obilovin a na šrotu.

Typy plísní v domácnostech

Plíseň je široký pojem, který označuje řadu mikroorganismů, které rostou za přítomnosti zdroje potravy a obvykle vyžadují dostatečnou vlhkost.

Přesněji řečeno, plíseň je druh houby a výrůstky se někdy obecně nazývají "plíseň". Plísně obvykle spadají do jedné ze tří širokých kategorií.

Alergizující plísně nejsou samy o sobě toxické, ale mohou vyvolat alergické reakce, například astma.

Patogenní plísně mohou vyvolat onemocnění u lidí, kteří jsou již oslabeni jinými příčinami.

Toxigenní skupiny plísní jsou nejnebezpečnější, protože vytvářejí vlastní toxiny, které mohou vést ke zdravotním problémům, někdy i smrtelným.